cz en
umělci - Jiří Žák

Jiří Žák

Studuje na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliéru Intermédií III – Škola Tomáše Vaňka, původně v Ateliéru sochařství I – Škola Jaroslava Róny (2010 – 2012). Absolvoval stáže na University of Arts and Design in Karlsruhe, Studio of Isaac Julien, Studio of Vadim Fishkin, Německo, na Akademii výtvarných umění v Praze v Ateliér hostujícího profesora – Ruth Noack a roční stáž na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze v Ateliéru sochařství Dominika Langa. Je laureátem Ceny EXIT 2015, v roce 2015 byl členem organizačního týmu Galerie 207 na UMPRUM a je členem „ateliéru bez vedoucího“.

 

www.works.io/jiri-zak

Du Forma Jiří Žák 2015, černobílé video, 15:30

Stěžejním tématem Jiřího Žáka, který se od roku 2014 věnuje výhradně videoesejistické tvorbě, je manipulace, a to zejména manipulace s informacemi, potažmo s kolektivním vědomím a pamětí.

 

fotografie, texty, souvislosti

Du Forma v Galerii Klubovna, Brno

12. 2.–5. 3. 2015
Galerie Klubovna, Brno

Stalo se Ti někdy, že sis prohlı́žel sled fotograJiı́, obrazů nebo kreseb bez popisu? Určitě. A taky s jistě vybavuješ, co se dělo v Tvé hlavě. Celkem rychle a bez velkého snaženı́ Tvoje mysl začala realizovat představy na základě viděného. Tvůj vlastnı́ přı́běh. Pak přišel vypravěč “reality” a začalo všechno znovu. Bylo těžké přesvědčit Tvou hlavu o druhém, “pravdivém” přı́běhu. Film Jiřı́ho Záka, na který se právě dı́váš, v sobě skrývá něco takového. Epický přı́běh, který by mohl být stejně dobře smyšleným přı́během jako popisem viděného, potažmo zažitého. Stejnou nejistotu cı́tı́š i z projevu chlapce. Mluvı́ k sobě? Z počátku si jsi jistý, že tomu nenı́ jinak.
Rozehrává se hra. Vyprávěnı́ se po delšı́m úvodu (který sám o sobě nutı́ diváka přemýšlet o historicko-­‐politickém kontextu) stáčı́ k médiu Jilmu. Chlapec vznášı́ stı́žnost na funkci natočeného materiálu. Nenı́ záznamem daného momentu, ale artefaktem ve sbı́rce.

Pozbýváš se jistoty, mluvı́ snad k někomu třetı́mu? Filmový materiál byl drahý a dalo se na něm zachytit jen pár minut. To nutilo amatérské filmaře k tomu si skutečně vybírat. Snažili se tímto výběrem něco říct? Přece žádné médium není neutrálním kanálem pro přenos informací, ale určuje, co bude možné sdělit a co sdělit nelze. Nelže však jen filmový aparát, jehož vnitřní procesy jsou pro nás skryté a nepochopitelné. Nelže jen kameraman, který přístroj drží, a tak směřuje náš pohled. Lžeme i my, kteří před ním stojíme. Performujeme naše životy. Předvádíme úkony. Stěžuje si dál chlapec na etiku, pravdomluvnost a výpovědnı́ hodnoty Jilmových materiálů. Na úplném konci slyšı́š ­‐ obracı́ se snad k Tobě? A když tu teď stojíš, uprostřed galerie a pozoruješ promítací přístroj Pocı́tı́š nepohodlı́. Apropriace nalezeného Jilmového materiálu je ve světě uměnı́ legitimnı́m způsobem práce. Nicméně v přı́padě Jiřı́ho Žáka dostává zcela osobnı́, důvěrnějšı́ a zejména uvěřitelný rozměr. Archı́v materiálů amatérského Jilmaře, Jiřı́ho dědečka, Vladimı́ra Stuchlı́ka, skrývá hodiny a hodiny záběrů natáčených od poloviny dvacátého stoletı́ do dnešnı́ch dnů. Ty jsou použity i pro Jilm Du Forma. Tato informace nás dovede k myšlence, zda­‐li ve Jilmu nepromlouvá jakési druhé já v podobě vnuka ke svému dědečkovi? Neuvažuje vnuk o materiálu tak, jak to jeho dědeček nikdy nezkoušel? Je snad ona záhadná osoba chlapce, která mluvı́ k sobě nebo k někomu dalšı́mu, Jilmařovým kritikem tlumočı́cı́ výhrady i respekt k jeho práci?
Už z předchozı́ autorovi práce máme pocit, že cı́tı́ potřebu nejen natočený materiál shromažďovat, tak jak to dělal dědeček, ale i nad samotným médiem Jilmu přemýšlet a podrobit jej rozboru. To, že nás autor přı́liš nesytı́ obrazovým materiálem (i když by pravděpodobně měl čı́m), přikládám větě, která je součástı́ vyprávěnı́. Filmový materiál byl drahý a dalo se na něm zachytit jen pár minut. To nutilo amatérské filmaře k tomu si skutečně vybírat. Vnı́mám ji jako naordinovanou dietu, která sloužı́ ku prospěch věci i k výpovědnı́ hodnotě dı́la. V kontrastu stojı́ dieta naordinovaná samotným médiem, kterou autor tentokrát nedodržel. Vyprávěnı́ nahrazuje absenci slova u analogového média.

Narace obsažená ve Jilmu by byla snadno dohledatelná i u jiných autorů pracujı́cı́ch s nalezeným Jilmovým materiálem. Nicméně, v přı́padě Jiřı́ho Žáka je osobnı́ rozměr dı́la tı́m pravým a nezaměnitelným kořenı́m, dı́ky kterému vyčnı́vá z řady. Jiřı́ tuto situaci umocňuje du formou, která je znepokojivá a přitahuje divákovu pozornost. (Omlouvám se autorovi, že jsem si ji tak neuměle v prvnı́m odstavci vypůjčila, ale nemohla jsem si pomoci.)

Marta Fišerová

Copyright © 2018 - Všechna práva vyhrazena.